Zpráva z konference Jaká byla, je a bude česká mateřská škola

Ve dnech 13. a 14. května 2019 se, u příležitosti výročí 150 let od založení první mateřské školy, uskutečnila celonárodní konference s mezinárodní účastí s názvem: Jaká byla, je a bude česká mateřská škola. Cílem konference bylo objasnit příčiny a okolnosti vzniku české mateřské školy. Hledat odborné a společenské souvislosti vývoje institucionální předškolní výchovy – a to nejen v českém, ale také v mezinárodním kontextu. Společně jsme reflektovali vývoj samotné instituce mateřské školy a hledali odpovědi na otázky, kam by mělo směřovat předškolní vzdělávání, jaké jsou současné problémy a výzvy, jak se odrážejí ve vývoji předškolního vzdělávání v zahraničí, jak na ně reaguje praxe a jakou oporu potřebuje předškolní vzdělávání ze strany odborníků.

Konferenci společně pořádaly katedra preprimární a primární pedagogiky na PedF UK, Asociace předškolní výchovy a pražská pobočka České pedagogické společnosti. Konference se konala v rámci projektu PROGRES Q17 – Příprava učitele a učitelská profese v kontextu vědy a výzkumu.

Mateřská škola jako instituce nebyla jediným „oslavencem“ – při této příležitosti byla s radostí připomenuta také významná životní jubilea doc. PhDr. Jany Uhlířové, CSc., a doc. PhDr. Evy Opravilové, CSc., které jsou svým působením neodmyslitelně spojené nejen s Pedagogickou fakultou UK, ale především s českou předškolní výchovou a jejím formováním v posledních 50 letech.

V obou konferenčních dnech zazněly hlavní plenární referáty předních českých odborníků v oblasti předškolní pedagogiky, psychologie a filozofie. Všechny referáty z různých oborových perspektiv poukazovaly na klíčový význam předškolní fáze vývoje dítěte, uvažovaly o proměnách a poslání předškolní institucionální výchovy i o významu rodinné výchovy v kontextu situovanosti současných dětí a jejich rodin v postmoderní době.

Před zahájením plenárního jednání proběhl kulatý stůl zástupců pedagogických fakult z České republiky i Slovenska pod vedením prof. PaedDr. Radky Wildové, CSc., a PhDr. Barbory Loudové Stralczynské, Ph.D. Pozornost byla věnována aktuálním problémům předškolní pedagogiky, a to především legislativním změnám posledních čtyř let a jejich dopadům na praxi a odbornou přípravu pedagogů pro předškolní vzdělávání. Hlavní otázkou diskuse byla proměna kvalifikačních požadavků na učitelky pracující s dětmi plnícími povinné předškolní vzdělávání. Účastníci kulatého stolu se shodli na nutnosti zapojení alespoň jednoho vysokoškolsky vzdělaného předškolního pedagoga ve třídách s těmito dětmi a dále na nutnosti tvorby multiprofesionálních pedagogických týmů. Obě dvě opatření jsou v souladu s vývojem v této oblasti v Evropě i stávajícími doporučeními EU a OECD (terciarizace odborné přípravy učitelů ISCED 02 a multiprofesionalizace).

Hlavní plenární jednání bylo zahájeno prof. PaedDr. Radkou Wildovou, CSc., prorektorkou UK, a PhDr. Janou Starou, Ph.D., vedoucí katedry preprimární a primární pedagogiky PedF UK.

První plenární referát byl věnován počátkům první české mateřské školy. Doc. PhDr. Jana Uhlířová, CSc. přinesla zcela nové informace k dobovému kontextu vzniku a koncepčnímu zakotvení předškolní instituce založené v roce 1869 u sv. Jakuba v Praze. Poukázala na fakta, která dokládá historická analýza archivních pramenů zpřístupněných teprve v posledních letech, že tato první instituce nebyla oficiálně označena jako mateřská škola. Svým statusem se jednalo o opatrovnu. Její zakladatelé však měli širší pedagogický záměr, který se mj. odrážel v označování instituce ze strany M. Riegrové Palacké a i dalších jejích spolupracovníků také jako mateřská školka. Tento první referát tedy upozornil na fakt, že o instituci s názvem mateřská škola není možné hovořit ve vztahu k předškolní instituci založené v roce 1869, ale že toto označení nesou mateřské školy až od roku 1909. Referát sklidil velký ohlas, neboť jeho obsah upřesňuje tradované informace o kontextu vzniku mateřské školy na českém území.

Druhý referát přednesla doc. PaedDr. Miriam Prokešová, Ph.D. (Pedagogická fakulta OU). Zabývala se dimenzemi předškolní výchovy v kontextu současné filozofie – hledáním dítěte, vzpomínkami na dětství z pohledu filozofů 20. a 21. století i charakteristikami životní reality současných dětí. Poukázala na dvojí iluzi štěstí – na přesvědčení, že naše dětství bylo krásné, a že krásné, šťastné dětství je předpokladem krásného, šťastného života v dospělosti. Dětství nám však může být štítem proti úzkosti v dospělosti, a proto má velký význam jej chránit a nechat dětství v dětech dozrát.

Referát doc. PhDr. Evy Opravilové, CSc. (Pedagogická fakulta UK), se zaměřil na mateřskou školu jako východisko poznání dítěte a příležitost k jeho osobnostnímu rozvoji. V historickém kontextu shrnul klíčové aspekty osobnostně orientovaného modelu předškolní výchovy a poukázal na konkrétní rizika, která ohrožují důslednou implementaci tohoto modelu mateřskými školami v současnosti.

Dimenzemi předškolní výchovy v kontextu současné psychologie se zabývala prof. PhDr. Šulová, CSc. (Filozofická fakulta UK). Předestřela různá hlediska posuzování předškolního zařízení (historické, ekonomické, psychologické akcentující různé aktéry: matku, dítě, pedagogy). Upozornila, že předškolní věk není doba, kdy by institucionální vzdělávání mělo být především přípravou na efektivní zvládnutí školy, ani „nultý ročník“ školy. Upozornila na nutnost uchránit tuto vývojovou fázi dítěte jako období určené pro volnou svobodnou hru, která vytváří přirozený základ pro rozvoj autoregulace v různorodých situacích a sociálních vztazích, pro kreativitu, pro schopnost být sám a nabývat vědomí, kdo jsem já. Závěrem hovořila o kladech a rizicích současných předškolních zařízení. Především poukázala na to, že v českých mateřských školách dítě ztratí potřebný individuální přístup svých nejbližších, ztrácí pobytem v instituci schopnost experimentovat a volit různé formy chování. Dítě se v rámci příliš strukturovaného času stává méně samostatným, tvořivým, má tendenci nechat se řídit, podřizovat se, což nese rizika pro jeho zapojení v demokratické společnosti. Na tento referát obsahově navazovala doc. PaedDr. Soňa Koťátková, Ph.D. (Pedagogická fakulta UK), která se ve druhém konferenčním dni věnovala problematice současné mateřské školy, jejím pozitivům a rizikům pro děti i vývoji v posledních letech.

Příspěvek prof. PhDr. Elišky Walterové, CSc. (Pedagogická fakulta UK), se věnoval předškolnímu vzdělávání v mezinárodní perspektivě, zvláště trendům, prioritám a problémům v Evropě a zemích OECD.

Mezinárodní perspektivu dále rozšířil referát doc. PaedDr. Mileny Lipnické, Ph.D. (Pedagogická fakulta UBM Bánská Bystrica), který se zaměřil na vznik, vývoj a perspektivy mateřské školy na Slovensku. Komparace s vývojem a současnou situací v ČR přinesla zajímavé poznatky k odlišnému vývoji předškolní institucionální výchovy na českém a slovenském území po roce 1993.

Na plenární zasedání navázaly druhý den tři odborné sekce. Zaměřily se na českou mateřskou školu v zahraniční komparaci a prizmatem historie, dále na výzkumná šetření zaměřená na předškolní dítě a vzdělávací instituce. Jedna ze sekcí se věnovala současným problémům české mateřské školy a perspektivám jejich řešení.

Konference umožnila odbornou diskuzi mezi akademickou obcí i pedagogy z praxe. Účastníci ocenili vysokou kvalitu hlavních plenárních referátů i příspěvků v sekcích. Referáty a příspěvky v sekcích bude možné v textové podobě zaslat k recenznímu řízení pro publikaci v monotematickém čísle časopisu Pedagogika (2020). Další příspěvky budou vydány v podobě kolektivní recenzované monografie. Pokyny pro autory budou zaslány autorům mailem.

Děkujeme za organizaci PhDr. Janě Kropáčkové, Ph.D. (Pedagogická fakulta UK a Asociace předškolní výchovy), odbornému i organizačnímu výboru konference. Těšíme se na odborná setkání s našimi kolegy na dalších konferencích k předškolnímu vzdělávání.

Zapsala PhDr. Barbora Loudová Stralczynská, Ph.D.

Fotografie z konference naleznete na adrese: https://www.flickr.com/photos/145636261@N02/albums/72157680414392608

Napsat komentář