Příspěvek z podzimního semináře APV konaného 24. 11. 2017.
Aktuální situace v mateřských školách dokazuje, že řada zařízení již dnes děti z této věkové kategorie přijímá, nejčastěji z důvodu nedostatku dětí starších ve spádové oblasti. Největším problémem, se kterým se tyto MŠ potýkají, nejsou ani tak materiální podmínky, jako spíše chybějící chůva či pomocná osoba. Další potíží bývá neinformovanost rodičů, kteří své dvouleté děti v dobré víře ponechávají v MŠ po celou její provozní dobu. Vyřešit se toto daří ředitelům MŠ vhodně volenými individuálními pohovory s rodiči ještě před samotným zápisem dítěte. Leckdy si tento krok rodiče rozmyslí, jakmile zjistí vývojová úskalí druhého roku věku, a s nimi spojená rizika při pobytu v instituci mimo rodinu.
Nejčastější rizika pobytu dvouletých dětí v MŠ z pohledu odborníků:
- Dvouleté dítě potřebuje neustálého partnera pro rozvoj řeči a myšlení, a to jednu blízkou osobu, která bude reagovat na jeho potřeby nonstop.
- Dvouleté dítě se nacházi ve vývojovém období expanze, potřebuje objevovat prostor kolem sebe, není vhodné tlumit tuto jeho potřebu, včetně velké potřeby pohybu, jeho touhy zkoumat to, co samo chce.
- Dvouleté dítě prochází obdobím vzdoru, buduje si své ego. Není vhodné tlumit tuto jeho potřebu.
- V neposlední řadě není ve dvou letech u dítěte dokončen proces separace od matky, necitlivé odloučení může dítěti způsobit deprivační syndrom (viz literatura Langmeier, Matějček).
Tato a další rizika zmiňují ve své petici s názvem „Dvouleté děti do školky nepatří“ naši přední odborníci PhDr. Marek Herman a spec. pedagog Jiří Halda (listopad 2017).
Mgr. Pavla Šandová (MŠ Kostelní, Praha 7)
