Co víme o výchově ve 21. století

V pátek 26. 1. 2024 proběhlo tradiční setkání s osobností, tentokrát s prof. PhDr. et PhDr. Radkem Ptáčkem, Ph.D.

Radek Ptáček je klinický psycholog, psychoterapeut, soudní znalec a profesor lékařské psychologie. Odborně se zabývá kromě jiného psychologií dítěte a forenzní psychologií. Věnuje se též vzdělávání lékařůsoudců a sociálních pracovníků. V roce 2018 se stal prezidentem největšího světového kongresu o ochraně dětí.

Setkání proběhlo v příjemné atmosféře pátečního odpoledne. Slova pana profesora účastníky motivovala k přemýšlení, ohlédnutí i zamyšlení nad vlastním chováním, lze z nich čerpat inspiraci pro svůj osobní i pracovní život.

Přednáška představila populárně-naučnou formou základní poznatky z oblasti psychologie, které zaznamenala o výchově ve 20. a 21. století. Účastníci měli možnost seznámit se s aktuálními poznatky o funkci mozku a propojit je s poznáním o dětech a jejich výchově. Mnohé zajímavé a důležité myšlenky a postřehy jsou ovšem nepřenositelné bez kontextu. Proto jsme se ještě na místě některých účastníků zeptali:

Co považujete za důležité, překvapivé, významné či zajímavé? Jak setkání hodnotíte?

Dovolujeme si Vám nabídnout tato krátká ohlédnutí.

  • Zaujala mě myšlenka, že nejvíce ovlivňují zdraví nás i našich dětí tyto faktory:

1. VZTAHY (kvalitní vztahy v rodině, s přáteli, i s těmi, které jen občas potkáváme)

2. PROSTŘEDÍ (každá hodina strávená v přírodě dramaticky ovlivňuje zdraví a náladu)

3. AKTIVITA (stimuluje produkci vzniku nových mozkových buněk)

4. STRAVA (ne nadarmo se říká střevům „druhý mozek“)

Nejsilnějším prediktorem pro naše dobré zdraví jsou kvalitní vztahy.

  • Překvapilo mě, že svým životním stylem (už i několik let před početím!) ovlivňujeme fyzické i psychické zdraví našich dětí.
  • Spoustu toho máme uloženého v genech, ale kvalitní péčí a výchovou to lze „přeprogramovat“.
  • Oceňuji ucelený pohled odborníka a obzvlášť vztažení vývoje, chování a reakcí s ohledem na to, co se odehrává v mozku.  Z pohledu vývoje dítěte a vlivu vztahu matky na jeho rozvoj a zdraví mě zaujal výzkum s myšími matkami, který dokazuje prokazatelný vliv dobrého vztahu a péče na kvalitu a délku života.
  • Potvrdila jsem si, že brzká specializace dítěte v nízkém věku není vhodná. Předškolní dítě máme stimulovat všestranně, aby se mozek mohl rozvíjet maximálně komplexně. V mateřské škole tedy máme za úkol nabízet pestré a různorodé činnosti a toto doporučovat i rodičům. Nepodléhejme trendu specializovaných činností a kroužků v předškolním věku dětí.
  • Pozitivní duch přednášky byl pro mě příjemný a povzbudivý. Přednáška se týkala jak pracovního, tak i osobního života. Průběžně se stále vzdělávám a potvrzuji si, že když mám znalosti a snažím se je využívat ve své práci i v životě, jde mnoho věcí lépe zvládnout, porozumět jim a pracovat s nimi. Poznamenala jsem si název knihy, kterou pan profesor zmiňoval: Dobrý život od Roberta Waldingera i radu pana profesora: „Zapínejte geny svého života v každém věku.“
  • Inspirativní pro mne byla zpráva, že v reakci na agresi člověka je třeba snížit jeho zdánlivý pocit nebezpečí nebo ohrožení. V takové situaci musíme působit pozitivně a vyjádřit pochopení a podporu. Pokud budeme také reagovat křikem nebo jinou agresí, dostane se dotyčnému potvrzení, že svět je nebezpečné místo a on musí být agresivní.
  • Zapsala jsem si, že v rozčílení a ohrožení je vůdce náš „plazí mozek“. Pokud u někoho (dítěte či dospělého) zaznamenáme agresivní chování, je na místě odvést pozornost, sdílet s ním, aby cítil podporu.

A protože ve výchově dětí se prolíná starost o rozvoj kvalitních vztahů i o rozvoj mozkové činnosti, nabízí se následující souhrn:

 CO, KDY – vztahyCO, KDY – mozek
0–6 letpéčes dětmi si hrajte
6–12 letaktivitaděti učte
12+sdíleníděti oceňujte

Závěrečná doporučení:

  1. Budujte kvalitní vztahy
  2. Buďte emočně vřelí a vděční
  3. Myslete na to, v jakém prostředí vy i děti žijete
  4. Buďte aktivní, veďte děti k aktivitě
  5. Myslete na to, jak se vy i děti stravujete

Napsat komentář