Celodenní konference se uskutečnila 23. 9. 2021 v hotelu Olšanka Praha, pořadatelem byla Unie zaměstnaneckých svazů ČR a společnost EEZY ve spolupráci s MŠMT ČR. Hlavní témata odborného jednání:
- Maturity, dopady pandemie na školství, financování v r. 2022.
- Politická debata – Budoucnost českého školství.
- Dopad distančního vzdělávání na žáky a učitele.
- Politika odměňování zaměstnanců v kontextu nového financování RgŠ.
- Nová úprava ochrany oznamovatelů (whistleblowing).
- Změny sexuálního chování u mladé generace.
Na konferenci se živě diskutovalo o aktuálních problémech českého školství. Se svými stanovisky vystoupili představitelé MŠMT ČR v čele s R. Plagou, zástupci parlamentních politických stran, školských odborů a pedagogické veřejnosti. Ministr školství bilancoval a obhajoval, co všechno prosadil za dobu svého působení ve vládě: příplatky za třídnictví, dynamický růst platů pedagogických pracovníků, zvláště učitelů mladé generace, změnu ve financování regionálního školství, zvýšení finančních prostředků na ICT vybavení v roce 2021.
Na otázku „Jaký mělo distanční vzdělávání dopad na žáky, učitele, odbornou i laickou veřejnost?“, zazněla jak pozitiva, tak negativa. Kromě posunu v digitální gramotnosti ministr školství kladně hodnotil hrdost rodičů za výsledky ve vzdělávání svých dětí. Na trhu práce se zvýšila prestiž učitelské profese. Většina české společnosti si konečně uvědomuje důležitost vzdělání, včetně celoživotního vzdělávání. Profesionalita většiny učitelů v procesu učení je chválena a zaslouží si poděkování. Rodičům se otevřely oči. Zlepšila se rovněž komunikace pracovníků MŠMT ČR se zástupci zaměstnaneckých svazů a školských asociací.
Na druhé straně R. Plaga konstatuje, že pandemie zvýraznila slabiny našeho školství, na které je třeba reagovat, a to bez ohledu na to, kdo bude po volbách řídit rezort školství, který ministr a za jakou politickou stranu. Co se bude řešit má v plánu i vizionářský dokument Strategie 2030:
- Snižování nerovností ve vzdělávání, potřeba individualizace.
- Revize a redukce rámcových vzdělávacích programů (přehlcenost).
- Zaměření vzdělávání na kompetence k celoživotnímu učení (aktivní osobní a občanský život, profesní úspěšnost, digitální kompetence učitelů a žáků).
- Formativní hodnocení při průběžném hodnocení.
- Příprava a podpora pedagogických pracovníků (kritika současné podoby přípravy na pedagogických fakultách).
- Důležitost spolupráce rodiny a školy (význam funkční rodiny ve vzdělávání dětí a mládeže).
- Systémová podpora škol a zřizovatelů (střední článek).
Na závěr krátká informace pro členky a členy Asociace předškolní výchovy:
Fungování mateřských škol a průběh předškolní vzdělávání v covidové době nebylo na konferenci diskutováno. Z pohledu školské politiky, zaznělo jen suché konstatování, že povinné školní předškolní vzdělávání v mateřských školách či přípravných třídách při základních školách byl a je dobrý počin.
Konference se za APV zúčastnily: Hana Splavcová a Eliška Zapletalová
Zapsala: Eliška Zapletalová
