Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, katedra primární pedagogiky, Asociace předškolní výchovy a pražská pobočka České pedagogické společnosti Vás srdečně zvou na tradiční odborné setkání s MUDr. Františkem Koukolíkem, DrSc., které se koná v pátek 19. ledna 2018 v aule Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy od 13.30 hod.
Téma přednášky s následnou diskuzí: O smyslu života
Po smyslu života se ptají filosofové, mají to v náplni práce. Ostatní lidé si tuhle otázku kladou v průběhu dospívání, ve stáří a při střetu s velmi těžkou životní událostí. Otázka smyslu života se většinou překrývá, aniž si to plně uvědomujeme, s otázkou smyslu světa. Máme-li si na ni odpovědět, je dobré vědět, odkud jsme přišli, kde jsme, kdo jsme a kam jdeme. Odpovědi jsou úměrné současnému poznání a to není uzavřené. Odpovědi jsou tedy neúplné a mohou za nějakou dobu vypadat jinak. Přišli jsme z největšího světa. Žijeme v periferní části jedné ze sta miliard galaxií – každá z nich má také stovky miliard hvězd. Naše těla jsou z popelu nejstarších hvězd. Stejně jako vše kolem nás je tvoří kvantové události. Jak souvisí tento nejmenší svět s největším světem vesmíru, známo není.
Jsme živí, jsme větvička v keři nejsložitějšího světa. Vyvíjí se tu asi 3,8 miliardy let. V hlavě máme mozek, nejsložitější systém ve známém vesmíru. Mozek je nástroj přizpůsobování neboli adaptace a objevování neboli heuristiky. „Programují“ ho geny a proměny zevního prostředí, je dědictvím celé živé
minulosti a výsledek všech proměn přítomnosti, které zvládne. Kam jdeme? Vyšli jsme z kosmické přírody a vrátíme se tam, jako jedinci i jako druh. Jaký to všechno má smysl?
Je nutné se nejprve zeptat, co máme pojmem smysl na mysli. Smysl života je pocit, který vzniká interakcí nepoškozeného mozku s prostředím. Objevuje se v průběhu dospívání, má poznávací, citovou a sociální složku, vyvíjí se různou rychlostí, do různé šířky a hloubky celý další život. Smysl života je proces, nikoli trvalý stav. Smysl života je možné popsat přírodovědeckým a humanistickým modelem. Přírodovědecký model říká: existuje největší, nejmenší a nejsložitější svět. Zvířata i lidé v nich vyhledávají časové následnosti a příčinné souvislosti. Pochopení může, nebo nemusí být adaptivní. Mozek je vynikající systém, nicméně z řady důvodů dělá chyby. Humanistický model říká, že smysl má
činit dobro, dělat správné věci, kooperovat, milovat, být rodičem, empatizovat, mít sebe-přesah, být tvořiví, zvládat moc. Všechna tato pravidla života, který má smysl, mají svá mezení, někdy připomínají nůž o dvou ostřích. Řadu lidských stavů doprovází pocit ztráty smyslu světa i života. Dá se tomu předejít.
Studenti a zaměstnanci PedF UK (na základě předložení průkazu), členové APV
a ČPdS mají vstup zdarma, ostatní účastníci hradí poplatek 100 Kč.
